Cesta temnoty, víry a naděje...

Poslední dobou takový pocit v sobě mám,

že v tunelu jsem a světlo nikde nevídám.

"Čím to je?", ptám se Tebe,

"Vnímám tu jen sebe".

Jdu v poušti, Tvé stopy nevidím,

ani Tvůj hlas stále neslyším.

Buď tu se mnou Pane můj,

prosím, při mně vždycky stůj.

"Neboj se a vše mi svěř,

sama, prosím, nic neřeš.

Jsem tu s tebou, nesu tě v Mém náručí,

vím, to temno tě stále více mučí.

Věř mi a jdi tou cestou temna,

na konci uvidíš jen světla.

To světlo, které jasně svítí,

vyléčí rány tvé i ostatních lidí."

Pane, vím, že mou cestu v rukou máš,

a vše mi v pravý čas dáš...